Už od 7. století předchází vánočním svátkům období adventu. Slovo advent je odvozeno z latinského "adventus" neboli příchod. Podle křesťanské liturgie je advent přípravnou dobou, dobou očekávání dvojího příchodu - narození Božího syna v Betlémě a zároveň Kristova druhého příchodu na konci věků a posledního soudu. Začíná čtyři týdny před Vánocemi a první adventní den je pro věřící začátkem nového církevního roku.Advent provázejí 4 zapálené svíčky na adventním věnci. Zapalují se postupně od první do poslední neděle adventu. Víme však, co každá z nich symbolizuje?
První zapálená adventní svíčka by měla naši mysl obrátit k tzv. paruzi, tedy k očekávání druhého Kristova příchodu a posledního soudu.
Druhá adventní svíce pro druhý adventní týden je znamením pokání.
Třetí adventní svíce patří k týdnu zvanému "Gaudete" podle prvního vstupního verše "Radujte se stále v pánu". Vážnou fialovou barvu pokání minulého adventního týdne tuto neděli vystřídá růžové mešní roucho, symbolizující předvánoční radost z očekávání Kristova narození.
Zažehnutím poslední adventní svíce čtvrtou adventní neděli až do odpoledne Štědrého dne by věřící měli intenzivněji a s větší láskou rozjímat o událostech, které předcházejí Kristovu narození. Věřící si připomínají andělovo poselství Josefovi o čistotě Panny Marie, zvěstování Pána a důležitá starozákonná mesiášská proroctví.
Advent vrcholí vigílií (předvečer slavnosti) svátku Narození Páně, 24. prosince, který je zasvěcen prarodičům lidstva - Adamovi a Evě.